Kryštof Kaplan // Sochy ve městě // Memento 1618—2018
Od června do října bude pod kostelem sv. Gotharda a v atriu muzea veřejně přístupná sochařská instalace talentovaného českého výtvarníka Kryštofa Kaplana, která je originálním mementem krušných událostí, které se odehrály ve Slaném v letech po pražské defenestraci roku 1618, jejíž 400. výročí si letos připomínáme, a po následné bitvě na Bílé hoře.
Vzpurné město se totiž v průběhu kruté Třicetileté války proti své vůli postupně stalo poslušnou baštou katolictví, jak mj. popisuje Josef Kadeřábek v knize Nerovný boj o víru: Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný (1600—1665). Neobvyklé sochy, které ne náhodou připomínají nástroje fitness či středověké tortury, je možné si na vlastní kůži vyzkoušet!
Výstava bude zahájena 1. června 2018 v 18 hodin jako jeden z hlavních bodů programu Slánské muzejní noci.
Kryštof Kaplan – vizuální umělec a hudebník – je absolventem ateliéru sochařství pražské Akademie výtvarných umění u prof. Jindřicha Zeithammla a zaměřuje se mj. na vzájemné interakce sochařství a architektury. Moderními prostředky vstupuje do historického prostředí, často využívá kovové konstrukce, sádru, laminát či dřevo, které vycházejí ze svých obvyklých forem a oscilují mezi pocity klidu a ohrožení. Zdánlivé hrozící nebezpečí však může uvést do chodu jedině hybatel – člověk – svou fyzickou silou. Pozorovatel je tak uveden v pokušení a zapojuje se do interakce se sochou. V tomto duchu autor sestavil sochy pro Slaný.
… cílem je pozorovatele, který se rozhodne zapojit se do instalace aktivně, překvapovat. Fakt, že přístroj ve veřejném prostoru neslouží k obvyklému účelu, by měl v pozorovateli vyvolat pocit nejistoty, zvědavosti, ale také záchvěv hravosti.
Autor je nositelem ocenění AVU z roku 2013 a má zkušenosti s instalacemi na historických místech jako je Praha nebo Broumov. Vystavoval také v Londýně a letos v dubnu byl hostem mezinárodního uměleckého sympozia v Šardžá ve Spojených arabských emirátech. Jeho aktuální tvorbu můžete vidět také v Památníku ticha v Praze-Bubnech, kde spolu s dalšími autory vzdal hold obětem holocaustu. O instalacích ve Slaném, které volně připomínají dnešní fitness nástroje i prostředky práva útrpného, sám autor uvádí:
„Funkce těchto mechanismů nebudou sloužit k lámání kostí ani posilování těla. Jejich cílem je pozorovatele, který se rozhodne zapojit se do instalace aktivně, překvapovat. Fakt, že přístroj ve veřejném prostoru neslouží k obvyklému účelu, by měl v pozorovateli vyvolat pocit nejistoty, zvědavosti, ale také záchvěv hravosti. To je pro většinu lidí při běžných cestách (z práce či na nákup) neobvyklé a dle mého názoru žádané.
Symbol středověké mučírny v prvním plánu odkazuje na donucovací prostředek sloužící při pronásledování protestantů ve Slaném i jinde. V plánu druhém jako můstek právě ke stále častěji se vyskytujícím posilovnám ve veřejném prostoru, které dávají tušit odklon dnešní společnosti od Boha směrem k vlastnímu tělu.“
