Memento mori

Výstava současné české grafiky, od 20. června do 1. září 2019, galerie muzea ve druhém patře. Srdečně zveme na vernisáž ve středu 19. června v 18 hodin.

Výmluvný název letní výtvarné výstavy odkazuje jednak na obraz hrůz třicetileté války, která v Čechách propukla před 400 lety a neblaze proměnila i naše město, jednak připomíná všudypřítomný, avšak rozumem vytěsňovaný strach z konce a vědomí naší vlastní pomíjivosti. Pokora před životem a memento naší vlastní smrtelnosti jsou přitom témata velmi aktuální i v současnosti, a to tím více, že jsme se odvykli vnímat hrozbu ukončení našeho pozemského bytí na osobní úrovni a známe jí spíše z televizních nebo počítačových obrazovek.

Výstava představuje originální grafické listy téměř padesáti významných představitelů současné české grafiky, ať už používají jakýkoli styl a techniku. Spojuje je členství v Sdružení českých umělců grafiků – Hollar, které je spolupořadatelem této výstavy, jež má ve Slaném svou českou premiéru. Zástupci Hollaru Pavel Piekar a Karel Žižkovský pronesou úvodní slovo na vernisáži výstavy.

Přímou slánskou výtvarnou inspirací pro vznik výstavy je obraz označovaný jako pohřební štít Martiniců či Memento mori.

Oltářní obraz z Martinické kaple v chrámu sv. Víta – Vlastivědné muzeum ve Slaném
Oltářní obraz z Martinické kaple v chrámu sv. Víta – Vlastivědné muzeum ve Slaném

Přímou slánskou výtvarnou inspirací pro vznik výstavy je obraz označovaný jako pohřební štít Martiniců či Memento mori, který naleznete v kapli Zasnoubení Panny Marie bývalé piaristické koleje (dnes muzeum). Je součástí kompletu čtyř obrazů, které po staletí zdobily Martinickou kapli (dnes kaple sv. Ondřeje) v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Obrazy odkazující na lidskou pomíjivost i zbožnost rodu Martiniců (vedle samotného Mementa jde o obrazy piety, vystoupení duší z očistce a umírajícího Jaroslava Bořity z Martinic) nechal k roku 1657 zhotovit nejvyšší purkrabí českého království, pán Slaného a syn Jaroslava Bořity – Bernard Ignác Jan hrabě z Martinic (1614—1685). Ten navázal na odkaz svého otce a mj. dokončil rekatolizaci Slaného, které bylo před třicetiletou válkou hrdým, převážně utrakvistickým královským městem a po válce leželo v troskách, jež se již nikdy neobrátily ve svou někdejší slávu. Autorem obrazů je významný pražský barokní malíř Antonín Stevens.

Abecední soupis vystavujících autorů

Fanis Ainacidis, Mikoláš Axmann, Libor Beránek, Jan Blaha, Martin Dyrynk, Petr Fiala, Eduard Halberštát, Petr Hampl, Jiří Hanuš, Eva Hašková, Miroslav Hlinka (host Hollaru), Xénia Hoffmeisterová, Pavel Hora, Helena Horálková, Zbyněk Hraba, Said Ismail, Zbyněk Janáček, Jan Kavan, Anna Khunová, Jan Kocman, Vojtěch Kovářík (host Hollaru), Markéta Králová, Ivo Křen, Michaela Lesařová-Roubíčková, Martin Manojlín, Eduard Milka, Martin Mulač, Lubomír Netušil, Michal Novák, Berenika Ovčáčková, Petr Palma, Pavel Piekar, Martin Raudenský, Martin Salajka, Josef Saska, Jaroslava Severová, Pavel Sivko, Miloš Sláma, Jiří Slíva, Hana Storchová, Karel Šafář (in memoriam), Marie Michaela Šechtlová, Jan Šafránek, Petr Štěpán, Eva Vlasáková, Lenka Vojtová a Karel Zeman.

Memento mori

Fotogalerie

Memento mori
Memento mori
Další fotogalerie