Střední Čechy během stavovského povstání a české války
Historická výstava, 11. července—19. srpna 2018, galerie muzea. Počátek Třicetileté války v Evropě měl své kořeny právě v Čechách. Události, které spustila pražská defenestrace 23. května 1618, se intenzivně dotkly celých Středních Čech včetně Slaného.
Po defenestraci a volbě direktorů do čela českého království si zástupci stavů začali vyřizovat účty s katolíky. Ještě v roce 1618 byla poprvé dobyta Plzeň, 9. listopadu došlo k prvnímu střetu s císařskými vojsky u jihočeské Lomnice. 31. července 1619 schválil generální sněm českých stavů novou ústavu, na jejímž základě byl sesazen král Ferdinand II. Mezitím město Slaný dále požívalo svých výsad včetně náboženské tolerance. Na konci října 1619 dokonce hostilo vévodu Fridricha Falckého před jeho slavnostním příjezdem do Prahy a korunovací novým českým králem 4. listopadu 1619. Situace se ovšem postupně obracela ve prospěch Habsburků, kteří získávali vojenskou převahu. Krize vyvrcholila bitvami u Rakovníka a na Bílé hoře, kde bylo vyčerpané stavovské vojsko poraženo, a císařští obsadili Prahu.
Nedlouho poté doručil vévoda Maxmilián Bavorský (1573—1651), spojenec císaře a vítěz od Bílé hory, Slanému výzvu ke kapitulaci. Slánští si nejprve vyžádali třídenní lhůtu na rozmyšlenou, která byla ovšem vnímána jako akt odporu vůči panovníkovi. Konšelé slibovali kapitulaci výměnou za zachování stávajících svobod. Pod tlakem tíživé celostátní situace město vyslalo 16. listopadu 1620 plnomocníky, kteří vykonali slib poddanství a věrnosti Ferdinandovi II., který záhy stanovil nového správce Slaného – knížete Karla z Lichtenštejna (1569—1627). Ten začal s odváděním financí z města pro vyživování císařské armády. Přes vyplácení peněz a počáteční sliby nebylo Slaný ušetřeno nakvartýrování císařské jízdy pod velením Viléma Brabantského, který dal uzavřít brány, pro což nebylo možné obdělávat pole, dovážet potraviny nebo pohřbívat zesnulé za hradbami. Postupně se zde vystřídala další vojska, která si s obyvateli Slaného rozhodně nebrala servítky. V polovině roku 1621 vzrostl městský dluh již na 80 tisíc míšeňských grošů. Byl také vyhnán dosavadní slánský děkan.
Ve stejné době začal Jaroslav Bořita z Martinic se snahami o získání Slaného…
Výstavu připravil a laskavě zapůjčil Státní oblastní archiv v Praze. Expozice je doplněna velmi kvalitními reprodukcemi desítky unikátních grafických listů, které ilustrují historické události v Čechách a které nám ochotně poskytlo Muzeum hlavního města Prahy.
